17.kapitola-KONEC POVÍDKY!!!!

5. února 2010 v 22:35 | Rukushi |  Příběh
Ze spaní mě probudil velký hluk.Rozhlédla sem se kolem ale Kankurou zmizel.Pak sem uslyšela několik výbuchů a po chvíli někdo vtrhnul sem do pokoje.,,Ruki!"byla to Temari,Gaara a Kankurou.Usmála sem se na ně,ale oni rychle běželi ustaršeně,vyděšeně a naštvaně ke mně.,,Co se děje?"zeptala sem se.,,Zvučná,Kamenná,Mlžná a i Aktsuki!Zaútočili na nás!Polovina shinobi jsou mrtví!A lidé jsou mrtví všichni!"křičela na mě udýchyně Temari.Rychle sem vstala a běžela s ostatníma pomoci v bitvě.Všude kolem venku bylo spousta krve a mrtvích lidí a shinobiů.

Uprostřed vesnice probíhali ty největší boje a proto sme tam běželi.Cestou sem si všimla,že se Gaara a Temari,stejně jako já s Kankurem,drží za ruce.Usmála sem se a běžela dál.Po chvíli sme tam doběhli a já s Gaarou sme hrozně moc vyjekli a překvapeně a vyděšeně zůstali stát.Před náma stál kluk s blonďatými vlasy a modrými oči.Deidara!Náš bratr!,,Deidaro!Co tu děláš!"zakřičel naštvaně Gaara a vyběhl rozzuřeně proti němu.Ten se jen usmál a jedním rozmachem Gaaru sesunul k zemi.Pak ho několikrát udeřil silně nohou a Gaara zůstal bezbraně ležet na zemi.

,,Deidaro,Nech toho!Prosím!"křičela sem na něj a běžela k němu.Deidara se mě ale pokusil také srazit k zemi,já ale rychle uhnula.Byla sem šťastná a zároveň i naštvaná.Vyrazila sem proti němu s kunaiem a zakřičela.,,Wokar Kiu!"-vodní rakev.Kolem mě se objevile veiké množství voddy,které zaútočilo na Deidaru.Ten se tomu skvěle vyhýbal.,,Ha,po tréninku v Akastuki mě tyhle tvoje techniky nedostanou Ruki!"řekl mi výsměšně Deidara.

Pak vyndal kunia a dal ho Gaarovi pod krk.,,Sbohem,můj malej bratříčku."řekl Deidara,výstražně se usmál a než sem mohla něco udělat,podřízl Gaarovi hrdlo.Ten padnul mrtev k zemi.,,Nééé!!!!!"vykřikla sem a padal k zemi.Silně sem brečela a zatínala ruce.Nemohla sem uvěřit tomu,že Deidara zabil svého vlastního bratra.Našeho bratra.Zařvala sem a vrhla se proti němu.Ten ale vzal ten kunai,kterým Gaaru zabil a hodil ho po mně.

Já se nestihla zastavit a proto sem nastavila ruku a připravila se ho zastavit a po Deidarovi ho hodit zpět.Ale nemohla sem zvednout ruku.Proto sem zavřela oči a čekala,co se stane.Najednou slyším,jak ten kunai do někoho vrazil a jak Temari zakřičela.Podívala sem se před sebe a vyjekla.Ten kunai zasáhl Kankura!,,Kankurou!!!"zakřičela sem a běžela k němu.Kankurou ještě dýchal,ale pomalu umíral.Podíval se na mě,dal mi ruku na tvář a řekl.,,Ruki...miluju tě...postarej se...o sebe a...o Temari a..."ucítila sem,jak jeho ruka sjíždí z mojí tváře a jak spadla do mého klína.Kankurou byl mrtev.

Silně,vysoce a dlouze sem zakřičela,sebrala kunai,vyvolala obrovitánské množství vody a vrhla se proti Deidarovi.Temari jen bezmocně sedělam,ale pak se vzchopila a po mém boku se svým vějířem běžela se mnou na Deidaru.Ten byl překvapen,ale bránil se proti nám.Rukama namíchal svůj jíl,který už odmala používal a vytvořil nějaké sochy,které na nás zaútočili.Temari je ničila vějířem,kterým vyvolávala vítr a já proti nim vysílala vodu.Když Deidara viděl,že útok nefunguje,nepozorovaně se vrhnul na Temari.Ta si ho ale všimla a chtěla ho sejmout vějířem.Ale bylo přílíš pozdě.

Jakmile zvedla vějíř nad halvu,tak Deidara zrychlil a probodnul jí srdce.Temari téměř okamžite padla k zemi a bojovně zakřičela,abych na ní nezapomněla.Já sem se vyděšeně rozhlédla kolem.Všichni lidé i ninjové z naší vesnice byli mrtví.Dokonce i Kazekage a Mizukage.Já jsem byla jediná živá.Nepřátelé z mlžné,zvučné a kamenné již odešli a zůstali zde jen Akatsuki.Ti se přidali k Deidarovi,který odhodil mrtvou Temari směrem ke mně.Já k ní běžela a chytla jí.Jak jsem ale byla unavená,tak sem spadla k zemi a Temari sem omylem upustila a ta padal přede mne.

Nemohla jsem vstát,byla sem bezmocná a po obličeji míí stékali slzy.Nedokázala sem je zadržet a a ani sem se o to nesnažila.Spíš sem brečela ještě víc.Mí tři nejlepší přátelé byli mrtví.Má kamarádka,můj kluk a můj brat.A všechny je zabil můj bratr,který je krvezradčný zrádce.Zakřičela sem,s námahou vstala a vrhla se znovu proti Deidarovi.Z boku ale do mně někdo narazil.Byl to nějaký kluk s hnědýma očima a červenými vlasy.Jmenoval se Sasori a byl to Deidarův parťák.Odhodil mě a já padla na zem vyčerpáním.

Nevěděa sem,co se to se mnou děje.Normálně bych se tomu útoku vyhnula.Nyní sem ale nemohla.Byla sem zraněné,zničená a vyčerpaná.A ještě více mně oslabovala smrt mích přátel.Přesto sem ale musela vstát a bojovat.Když už sem se chtěla zvednout,tak se vedle mě rychle někdo objevil.Pomalu sem se otočila a vylekala se.Byl to zase Sasori.Jemu mohlo být asi tak 16,jako Deidarovi.Chtěla sem ho udeřit,ale on mi silně stiskl ruku a políbil mě.Nevěděl sem proč,ale polibek sem opětovala.Líbal líp než Kankurou.Byl milejší,ale já nevěděla proč.Chtěla sem se od něj odtrhnout,ale mé srdce mi říkalo ať pokračuji.Najednou sem ucítila silnou bolest v břiše.

Sasori mě silně udeřil a odhodil.Pak mě chytil a ještě větší silou odhodil a já narazila na zeď.Nemohla sem se hnout a proto sem silně dopadal na zem.Nenarazila sem ale přímo na zem.Když sem se podívala,zjistila sem,že sem spadla na Gaaru.Nademnou sem uslyšela smích a proto sem se podívala nahoru.Byl to Deidara.,,Tak jo sestřičko.Nabízím ti dvě možnosti.Buď se k nám přidáš,anebo zemřeš."řekl a sklonil se ke mně.,,Rozhodni se podle sebe.Byl bych rád,kdyby ses přidala k nám.Už jen pro to,že tě nechci zabít,protože si moje sestra."

V tu chvíli sem opravdu rozčílila.Ani nevím,jak sem to udělala,ale v mžiku sem se posadila v ší silou Deidaru odhodila.Ten narazil do Sasoriho a oba dva spadli silně na zem.Já vstala a zakřičela na něj.,,A co Gaara!On je tvůj bratr!Proč si ho zabil ty hajzle!Odpověz mi!"křičela na něj.Ostatní Akatsuki jen stáli kolem nás a koukali se.,,Protože je to srab,co umí jen utíkat.Ty víš o čem mluvím.Já ho nikdy neměl rád i když sem to nedával najevo.Proto.A ty tvoji kamrádíčkové,jsou ubozí.Je sem zabil jen proto,aby byla zábava a abych tě naštval."řekl v klidu Deidara.

,,Ty hajzle!Zapomeň!K tobě a těmhle hajzlům se nikdy nepřidám!To radši zemřu!"zakřičela sem a Deidara se podivil a pak se zatvářil smutně.,,Je mi líto,ale nemám jinou možnost."řekl potichu a rozeběhl se ke mně.Já se nebránila,ani sem se nechtěla bránit.Čekala sem na to,co se stane.Deidara mě probodl tím samím kunaiem,kterým zabil mé přátela a bratra.Ucítila sem silnou bolest,kterou ani nedovedu popsat.Sesunula sem se pomalu k zemi.Uslyšela sem,jak mi Deidara potichu řiká.,,Je mi to líto,sestřičko moje."pak už sem necítila a nesylšela nic.Blya sem v prázdnotě a temnotě.Viděla sem daleko ode mně tři postavy.Byli to Gaara,Temari a Kankurou.Všichni byli mrtví.A já také......KONEC.

DĚKUJEM,ŽE STE NAŠÍ POVÍDKU ČETLI....ZAČÍNÁME S NOVOU,JINOU POVÍDKOU....TA JE TADY: http://our-vampires-and-ninjas-story.blog.cz/
Přidat komentář
 

Kam dál